www.vrcholeni.cz  ()

2011 CZ Expedition Spantik - Nanga Parbat

Nově jsme přidali film volně k prohlédnutí,

prezentace po přihlášení.

  

 

_________________________________________________________

Jsme doma. Zatím fotky v galérii (16.8. přidány ještě nové), vrcholové certifikáty. Časem bude prezentace i film.

Jak již bylo napsáno, na Nanga Parbatu jsme se dostali v zledovatělém kuloáru do výšky asi 5500 až 5700 m. Od 11 dopoledne se stal kuloár hotovou kamennou střelnicí. Řada drobných zásahů, bez přilby by to asi neprošlo. Libor chytil dokonce kámen hrnkem a tak ho má trochu křivý. Postupujeme asi do 14 hod. Pak se rozhodujeme zastavit. Hledáme alespoň trochu skryté místo, ale je to bída. Všichni máme premiéru - nouzový bivak v Himalájích. Někteří sedí, někteří i trochu leží. Do rána mám téměř vše úplně mokré, ale je celkem teplo. Po noci plné notného váhání a přemítání jsme se nakonec dali na ústup. Kuloár se každým dnem stává viditelně ledovatější. Nahoru by to ještě šlo, to máme vyzkoušené, ale představa, že se budeme za několik dní vracet zničeni z výšky a sestupovat nezajištěným ledem (60 - 65°), po předních hrotech, nás nelákala.   

Pokud jsme dobře informováni, zatím nikdo na vrchol nevystoupil. První letošní expedicí byli Rakušané (nezůstalo po nich nic). Pak přijeli Španělé + Argentínec, ještě 3 z nich jsme potkali v BC. Podařilo se jim jednou vystoupit do 2, nechat tam věci a vrátit se. O věci tedy přišli. Soušasně s námi pak přijelo asi 7 Slovinců. Ti ale došli jen do 1, nakoukli do kuloáru, kde jsme právě sestupovali, a šli obdivovat krásy okolních sedel, luk a strání. Myslím, že se tam budou měsíc dost nudit. To už by asi zajímavější byl trek kolem celého Nanga Parbatu - do BC pod všechny stěny. Zjišťujeme možnosti, docela by to šlo, ale nakonec se ukáže, že nejsme trekaři a zamíříme dolů. Kdyby měl ale někdo zájem, můžeme doporučit i zařídit kontakty.

Parbat ale ještě úplně opuštěný není - na druhé straně Nanga Parbatu je nyní Mára Holeček a Zdenek Hrubý - tak jim držíme palce.

Náš návrat proběhl celkem pohodlně. Cesta z BC k silnici pohodlně 2 dni velmi pěkným, "trekařsky romantickým" údolím. Nakonec opět oblíbená doprava po laně přes řeku k autům a bez komplikací dojedeme jeepem až do Chilasu. Využíváme nabídky a do Islamabádu cestujeme jeepem přes sedlo Babusar (4529 m). Oproti tradiční cestě kolem Indusu je to velmi příjemná změna. Silnice i vesnice jsou stále ještě velmi poničené od zemětřesení v roce 2005 a loňských povodních. Mnozí spí pořád ve stanech. Krátká zastávka v sedle s krásným výhledem na Rakaposhi (7788 m), pak u jezera Lulusar a v Naran nás již čeká autobus do Islamabádu. Celé údolí za sedlem je již zelené, plné lesů, včelařů a zdá se i zcela jiného stylu života. Navíc je tato cesta o několik hodin rychlejší, což je velmi příjemné. Jediné co nás trochu přibrzdí je právě začínající ramadán. Řidič začíná být hladový a pořád vyhlíží, kdy už zapadne sluníčko. Sotva zapadne, všichni se vrhnou do hospod a tak máme přestávku. Výhodou je, že silnice jsou pak výrazně prázdnější.

V Islamabadu vyřizujeme papírové náležitosti, úspěšně sháníme místní pivo, ale hlavně se nám daří posunout si letenky a tak letíme domů dříve.

Pavel

 

 

29.7. 2011: uz zase vsichni v BC. Parbat odolal. k ustupu nas donutil strmy led a letajici kameny pod C2. Tesime se domu! Beda

23.7.2011 Base Camp, dnes 26.7. C2 - orli hnizdo v 5000m pod klicovym mistem vystupu. Pocasi zatim ujde. Na vrchol minimalne 4 dny - kdyz to dobre pujde...

 

První češky na vrcholu Spantiku.

Jsme zpátky ve Skardu. První polovina naší expedice dopadla nadmíru úspěšně. Je to již více jak 14 dní, co jsme opustili Skardu a jeepy se přesunuli do Arandu. Navštívili českou nemocnici (předali nějaké léky),(bližší informace : www.czechhospital.cz ), navštívili místní školu (dovezli nějaké školní pomůcky a dárky pro děti od dětí z Česka).

Po 3 dnech pochodu (3.7.2011) jsme v BC (4400 m) - nádherné orlí hnízdo nad ledovcem. Právě zde končí 2 expedice (jedna úspěšná a jedna bez vrcholu). Od druhého dne jsme tedy na kopci sami. Jdeme se vyspat do 1 tábora, pak ještě do druhého a vracíme zpět. Po 2 dnech odpočinku v BC - prší a sněží - znovu nahoru, počasí nic moc, ale postupně se lepší. 3 tábor na nejistém, převislém vrcholu boule, to ale zjistíme až při návratu z vrcholu. Na vrchol Spantiku vycházíme mezi 4 a 5 hod. ráno. Ze začátku je překvapivě velké rozsáhlé plato a pak závěrečný hřeben (asi 400 výškových m), kde již není co řešit ani kde bloudit. 13.7.2011 mezi 12 a 13 hod. jsme na vrcholu. Počasí přeje a výhledy jsou nádherné. Vidíme K2, Nanga Parbat, Rakaposh, Haramosh, ... sedmitisícové kopce všude kolem nás. Sestup bez komplikací a za píjemného počasí. Zpět v BC jsme 14.7.2011. Vítají nás poničené stany. Původní dojem - útok talibánu - je opraven:  společné vojenské cvičení Pákistán - Austrálie. Stačilo asi 8 neprofesionálních náletů helikoptér a žádný stan nezůstal stát (podle očitých svědků jen WC stan odolával nejdéle - 6 náletů). Některé věci (naše, ale i armády) mizí nenávratně hluboko pod námi v ledovci. Naštěstí ztrácíme jen 2 sudy a nějaké drobnosti. Ani následné vyjednávání s velícím generálem nepřineslo žádné výsledky. Ještě 2 dni jsme v BC. Opět prší - počasí na vrchol nám tedy vyšlo zrovna mezi 2 periody deště.  Do Arandu (2 dni pochodu) se vracíme 18.7.

Jako první češky vystoupily na SPANTIK (7027 m): Zuzana Hofmannová a Olga Nováková,

dále pak: Vít Auermüller (Laněk), Antonín Bělík, Libor Kadlčík, Tomáš Kruml, Pavel Matoušek a Michal Vyroubal.

Při zpáteční cestě nás v Arandu čekalo další překvapení. Dva dni po našem příjezdu do Arandu spadl na cestě jeep a od té doby řidiči odmítají do Arandu jezdit. Nezbylo tedy, než překonat řeku na CABLE (dost vzdušná přeprava) a pak již po druhém břehu do Skardu.

Nyní nás čeká odpočinkový den s nákupy a pozítří vyrážíme pod Nanga Parbat.

19.7.2011 - Pavel

 

Novinky:

Dne 13.7. dosáhlo 8 členů expedice vrcholu Spantik 7027 mnm. Nebyl Béďa (antibiotika) a Miloš.

28.6. 10:10, Menší komplikace - oprava mostu, musíme územím Talibanu. A asi o 5 hod delší otloukání zpoceného pozadí v autě... Béďa

Pondělí 27.6. Do letadla jsme se bohužel nedostali a tak nás čekají tradičně 2 dni busem po karakoram highway kolem Indu. Pavel

Neděle 26.6. Všichni jsme úspěšně i s vybavením dorazili do Rawalpindi, užíváme si tepla okolo 45 stupňů, nakupujeme a zítra vyrazíme blíže do hor. Olga a Pavel

V sobotu 25.6.2011 odlétáme. Po běžných potížích se podařilo vyřídit vízum, cargo již máme někde v Dubai (a snad poletí i dál) a tak již jen odpočítáváme poslední minuty do odletu.

 

Účastníci:

Olga Nováková, Pavel Matoušek, Zuzana Hofmannová, Antonín Bělík, Miroslav Churavý, Tomáš Kruml, Libor Kadlčík, Michal Vyroubal, Miloslav Vantuch a Vít Auermüller.  V první polovině se pokusí všichni vystoupit na štít SPANTIK 7027 m, pak se přesune prvních osm jmenovaných pod NANGA PARBAT 8125.

© 2017; vrcholeni.cz vrcholenieee@vrcholenieee.cz počítadlo.abz.cz Správa stránek