Český klub fair play Českého olympijského výboru ocenil hlavní cenou fair play za rok 2012 dva účastníky naší expedice: Tondu a Laňka.
Důvodem je záchrana života Taiwanci Coloonovi při vrcholovém dni výstupu na Broad Peak. Podrobněji se dočtete i v dřívějších zápisech z naší expedice.
Český klub fair play Českého olympijského výboru má za úkol vyhledávat a oceňovat sportovní činy, které splňují požadavek čestného sportovního chování. Klub uděluje tři druhy ocenění – hlavní cenu, diplom a děkovný dopis.
Antonín Bělík a Vít Auermüller převezmou hlavní cenu fair play na slavnostním zasedání Českého klubu fair-play 19. března v Praze.
Za sebe i ostatní účastníky expedice blahopřejí Olga a Pavel.
1. 3. 2013
5.12.2012
Do odkazu prezentace byla zarazena prezentace ve verzi power point 2010 (starší verze neotevřou). Prezentaci nejprve stáhnout, uložit a pak teprve spustit. Pozor, i přes komprimaci souborů (poněkud nižší kvalita videa) se jedná o dost velký soubor ke stažení (0,7 GB).
Pavel
28.11.2012
Obdrželi jsme z Pákistánu oficiální certifikát o výstupu Zuzany na vrchol Broad Peaku a je tedy zařazen v sekci certifikátů. I touto formální cestou je tedy potvrzena jako první Češka na vrcholu Broad Peaku.
Pavel
18.10.2012
Přiblížil se podzim a s ním tradiční horolezecký sraz v Bezuchově. Mimo jiné zde budeme promítat a povídat něco z naší letošní expedice. Kdo má zájem může přijet. Termín konání v sobotu 10.11.2012. Podrobnější program na vyžádání zašleme případně je také uložen ve fotogalerii.
Pavel
18.8.2012
Víme, že řada z Vás by uvítala více podrobností k neštěstí Zuzany, ale mnoho jich k dispozici nemáme:
Pavel
Jménem účastníků expedice, syna a manžela Zuzany děkujeme všem za podporu a vyjádřenou účast v této pro nás tak těžké situaci.
Olga, Pavel, Koník
13.8.2012 - tak jsme již úplně doma. P.
10.8.2012
Přidali jsme pár fotek z Broad Peaku, včetně poděkování Coloona za záchranu života.
Jsme v Islamabadu. Poprvé jsme ze Skardu letěli, hodina letu místo dvou dní jízdy autem se nám opravdu líbila. Vyřizujeme lejstra a chystáme se na cestu. Život nám komplikuje Ramadán - přes den se nevaří, noční liturgie nás nenechají vyspat. Už se těšíme domů.
Pavel
7.8.2012
Právě jsme se vrátili do Skardu. Uvádíme celý průběh druhé poloviny expedice.
BROAD PEAK
Z Minapinu přejíždíme do Skardu, jeden den odpočinku a již odjíždíme jeepy do Askole. Celkem 120 km po nepříliš sjízdné cestě urazíme za 8 hodin. Po příjezdu ještě týž den pokračujeme pěšky do Korofong, kde nocujeme (12 km, 15:30 – 18:30). Druhý den prodloužená etapa až do Paiju (21 km, 8:00 – 17:30). A další den opět pochod, tentokráte již po ledovci, do Urdokasu (20 km, 8:00 – 17:30). Uvítáme kratší trasu do Goro II (13km) a konečně 24.7. pochodem přes Concordii dojdeme až do BC Broad Peak (4850m), (20 km, 6:10 – 14:45). Celkově asi 100 km, cestou sice moc neprší, ale ani není nijak pěkně a je to otrava.
Další dva dni trávíme v BC odpočinkem. Počasí ani nic jiného nedovoluje – mlha, mraky, posněžívá a je vůbec nepěkně. Doposud jsme neviděli pořádně ani Broad Peak a K2 jako by ani nebyla. V BC je řada expedic, ale na vrchol pro sníh a špatné počasí zatím nikdo nevystoupil. Nejblíže k nám jsou 4 Taiwanci, u kterých máme také 2 dni kuchyni.
Konečně 27.7. vyrážíme. Není moc pěkně a tak ještě dopoledne balíme a vycházíme až před polednem. Větší část výstupu jsou fixy a nedržící rozlámaná skála. První noc trávíme v C0,5 (5300m) na kamenných plošinkách. 28.7. Konečně je pěkný slunečný den. Pokračujeme do C2 (6200m). Trasa vede převážně strmým sněhem s fixy. Přicházejí také ostatní expedice, které jdou přímo z BC, tedy v C2 je večer plno. Je zřejmé, že se jedná o hlavní útok na vrchol.
29.7. Od časného rána proudí z C2 do C3 lezci i šerpové. Z naší skupiny nejvýše postupuje Zuzana a Tonda – až do C3 (7000m). Laněk, Michal, Olga a Pavel staví stan na nehostinném místě plném roztrhaných stanů a zbytků ve výšce asi 6870m. Od půlnoci silně fouká a nedá se spát. Vítr se utiší až před polednem 30.7. Na západě jsou mraky a možná bude sněžit. Olga a Pavel sestupují do C2. Laněk a Michal postupují do C3,5 (7300m) a Zuzana s Tondou vystupují do C4 (7460). Odpoledne se dělá pěkně i vítr se uklidní.
Úterý 31.7.
Okolo 1 hodiny v noci vyráží z C4 Zuzana k vrcholu. Část cesty je na laně s iránskými bratry Rezabahadoravi. Vrcholu dosáhne v 11:30, právě v době, kdy ho opouští skupina slovinských horolezců a Polák Pavel Michalski. Počasí na vrcholu není příznivé, i když pod asi 7600m a mimo kopec je pěkně a jasno.
Něco před 6 ráno vychází k vrcholu i Tonda z C4 a Laněk a Michal z C3,5. Michal se po chvíli otáčí a vrací do stanu. Přibližně v 8:10 je již Tonda těsně pod sedlem (7700), když zaregistruje asi 200m pád mladého Taiwance Coloon Chuanga. Jako zázrakem mine několik trhlin a zastaví se ve stěně daleko od výstupové trasy. Nikdo jiný si pádu nevšimne. Tonda se tedy vrací a spolu s přicházejícím Laňkem zahajují záchranou akci. Téměř do 11 hodin jim trvá, než se jim podaří mladého Taiwance dopravit do C4, kde se organizuje další transport. Kromě jiného se ukazuje, že se u něj rychle rozvíjí výšková nemoc a je tedy šerpy jeho skupiny postupně transportován až do BC (dorazí až druhý den, ale je zachráněn). Nyní je jasné, že Tonda a Laněk již nemají šanci na vrchol. Laněk se vrací k Michalovi a zahajují sestup do C2. Tonda se ještě pokusí vrátit do sedla, ale v mlze otáčí a chystá se na návrat Zuzany.
Olga a Pavel od 8:45 sestupují z C2 do BC. Vše probíhá hladce a asi ve 12 opouštějí fixy, 13:45 překračují bambusový most a 14:10 jsou v BC.
Několik minut za nimi sestupuje i výškový šerpa taiwanců. Do BC však již nedojde. U mostu odkládá náklad a zřejmě při pokusu opravit most padá do ledovcové říčky. Přes intenzivní pátrání až po Concordii již není nalezen. Přibližně ve stejnou dobu při sestupu s Broad Peaku umírá i Zuzana. Hory ukázaly svoji krutou tvář. Nad vrcholem Broad Peaku se rozložilo krásné jasné nebe.
Druhý den ještě Tonda znovu vystupuje téměř až do sedla a pátrá po Zuzce. Marně. Odpoledne jako poslední opouští horu a po 23 hodině dorazí do BC (na konci fixů jej čekal Laněk a Pavel).
Další hodiny a dni se těžko popisují. Všechny expedice balí a postupně opouštějí BC. Počasí se kazí a za častého deště pochodujeme 4 dni do Askole. Celý následující den se jeepy kodrcáme do Skardu.
Zuzana Hofmannová po desetiletí patřila k nejaktivnějším českým horolezkyním. Spolu s Olgou Novákovou v roce 2004 byla první Češkou na Šiša Pangmě (8035m), v roce 2006 stanula jako první Češka na Manaslu (8163m). Rok 2009 znamenal výstup na Cho Oyu (8201m) a 31.7.2012 pak jako první Češka vystoupila na Broad Peak (8047m). Tato hora se jí stala osudovou, když při sestupu z vrcholu zahynula.
Od roku 2003 jsme spolu byli devětkrát na expedici a stále nemůžeme uvěřit, že se již neuvidíme nejen na horách, ale také se nepotkáme na skalách či neposedíme na chaloupce v Ostrově.
Pavel Matoušek, Olga Nováková
Dne 31.7. stanula na vrcholu Broad Peaku první Češka: Zuzana Hofmannová (čtvrtý vrchol nad 8.000 m), bohužel dolů se již nevrátila. Ostatní členové expedice vrcholu nedosáhli a po vyčerpani všech moznosti a následném marném cekani zítra (3.8.) smutne opouštějí BC.
Naše působení na Diranu.
30.6. – odpoledne po příjezdu do Minapinu předáváme věci nosičům a ještě stoupáme k Hapakum (2900m), kde jdeme za tmy spát.
Druhý den krátký pochod do BC Rakaposchi (pozorujeme přelet padákáře) a teprve 2.7. po přechodu ledovce jsme v BC Diran – 3630 m. Stavíme kuchyni – společenský stan, vše vybalujeme a pozorujeme stěnu Diranu. Času je málo a tak hned následujícího dne (3.7.) jdeme hledat cestu k vlastní stěně. Po dvou hodinách pochodu ledovcem přicházíme k velkému zlomu. Pokusíme se projít trhlinami vlevo, ale ve výšce asi 4000 m obracíme a příští pokus bude pravou stranou přímo pod stěnu. Necháváme věci v „depozitu“ a vracíme se do BC.
4.7. kolem deváté jdeme do „depa“ a kličkujeme trhlinami ledovcového zlomu až se dostáváme k velké „rampě“ (Tonda staví sněhuláka – všechny trasírky jsme spotřebovali na trhliny zlomu). Sněhem postupujeme až do 4530 m a stavíme C1.
Druhý den bezproblémově vystoupíme dalších asi 300 m, ale pak nám cestu komplikují trhliny a seraky. S Olgou se proplétáme mezi trhlinami, ale nakonec se asi 200 m vracíme. Mezi tím Laněk v trhlině ztrácí cepín. Traverzem vpravo se nám nakonec otvírá další postup. Je už dost pozdě a tak kopeme plošinky pro tábor C2. Místo není ideální. Ještě večer Zuzana přichází o lopatu. Horší je ráno, kdy nás kolem sedmé zasáhne část padajícího seraku. 2 stany mají zlomené tyčky, nejhůře je na tom Zuzana s naraženými žebry. Rychle místo opouštíme, překračujeme po mostě širokou trhlinu a ocitáme se pod velkým serakem – 5260 m. Chvíli to vypadá, že dál již to nepůjde, ale pak serak obcházíme zleva přes několik trhlin a otevřeným svahem rychle stoupáme a traverzujeme vpravo směrem k sedlu. Hluboký sníh a špatné počasí nás nutí zbudovat C3 ve výšce asi 5540 m. Konečně 7.7., pouze nalehko, zdoláváme poslední výšvih a jsme konečně po 4 dnech v sedle Diranu. Je krásné počasí a vrchol Diranu vypadá na dosah ruky. Je to ale samozřejmě krásný klam. Laněk s Michalem chvíli stoupají po hřebeni směrem k vrcholu, ale otáčejí ještě pod 6000 m. Společně se vracíme do C3. Ráno sestupujeme, v C1 necháváme pár věcí pro další výstup a ještě odpoledne jsme v BC. Takový sestup není bez následků. Zuzanu stále trápí žebra, Michal má dost spálený obličej a Olze oteklo koleno a nemůže chodit.
A na odpočinek je jen jeden bouřkový a deštivý den.
Ještě ráno 10.7. není jasná sestava, ale nakonec se zpožděním jdou nahoru všichni kromě Michala. V C1 jsme již kolem 16 hodiny. Druhý den v místě C2 nacházíme jen laviniště. Lavina naštěstí zasypala i velkou trhlinu nad táborem a tak se snadno dostáváme až pod Velký serak, kde v krytu ledového balvanu (5260 m) nocujeme. Následující den zjišťujeme, že se zřejmě utrhl kus hřebenové převěje a tak postupujeme strmě rozsáhlým laviništěm a stráněmi a vyjetými lavinami k trojce a pokračujeme až těsně pod sedlo, kde stavíme pohodlný tábor (5720 m).
13.7. posouváme tábor po hřebeni výše. Vrchol se zdá blízko, ale v hlubokém sněhu postupujeme jen velmi pomalu. Odpoledne stavíme tábor v malém sedle 6240 m.
14.7. – vrcholový pokus nezačíná dle našich představ. Odchod odkládáme pro silný vítr a nejasné počasí. Nakonec odcházíme až v 7 hodin. Postup je pro náročné prošlapávání stopy velmi pomalý a přestože se vrchol zdá na dosah, je stále velmi daleko. V poledne ve výšce 6660 m v podstatě končíme. Zuzana a Laněk šlapou ještě do 6810 m, pak přichází bouřka a tak se
také otáčejí.
Na druhý pokus již není čas a tak vrchol zůstává nedosažen. Ráno vstáváme za sněžení kolem 3. ráno, urychleně balíme a začínáme sestup. Bez mimořádností sestupujeme až do BC. Tím končí náš letošní pokus o Diran.
Balíme BC a 17.7. sestupujeme do pohodlí civilizace a hotelu v Minapinu s rajskou zahradou plnou třešní, meruněk, jablek a krásným výhledem na Rakaposchi.
P.
(m = výškové metry).
18.7.2012 - 09:30
Diran zůstal nevylezen. Nejvyžší dosažená výška 6810m. Nyní již opouštíme Minapin a míříme do Skardu. Pokud bude spojení, tak zítra podáme podrobnější informace. Začínáme ovšem již myslet na Broad Peak. Pavel
1.7.2012 - 09:00
Včera jsme dojeli do Minapinu a ještě večer sami až do tmy šlapali vzhůru, přespali na loukách Hapakumu asi 3000m a teď jdeme dál. Zítra bychom měli dorazit do BC. Zatím je jasno a vedro, Diran před námi svítí jako bílá pyramida. Pavel
29.6.2012 - 06:20
Konečně po týdnu opouštíme Islamabad a míříme do hor. Cargo jsme dostali kousek před půlnocí, místo spaní přebalovali sudy, ale teď už konečně sedíme v busu a ujíždíme do hor. Pavel
28.6.2012 - 21°°
Ještě stále jsme v Ráwalpindi na hotelu Paradise Inn a po týdnu už nás to přestává bavit. Máme za sebou již všechny obvyklé formality a náležitosti. Dnes jsme také dokončili vyjednávání se styčným důstojníkem o podmínkách spolupráce. Tondovi končí první cyklus průjmů, Pavlovi úvodní nemoci. Ostatní obehráli první balíček karet. Teď již opravdu jen cargo a vyrazit. Při štěstí podpořeném almužnou by se to mohlo podařit ještě dnes do půlnoci a pak bychom hned ráno vyjeli.
23. 6. 2012
Tak se nam to komplikuje a nabirame zpozdeni, cargo uvizlo v Istanbulu a budeme na nej asi 3 dni cekat. Jsme v Rawalpindi a zatim je tu klid. Pavel
22. 6.2012 - 20:30 Qatarského času
- už jsme na cestě a prave navzdory Allahovi popijíme 1. láhev whiskey v Doze...
Konečně máme letošní plán a opět Pákistán. Diran je nádherná pyramida v pohoří Rakaposhi v Karakoramu. Prvovýstup uskutečnili v roce 1968 tři Rakušané (Rainer Goeschl, Rudolf Pischinger a Hanns Schell). Do dnešních dnů není znám žádný Čech, který by byl na vrcholu Diranu. Představovat Broad Peak je asi zbytečné.
Pokud vše půjde dobře, tak koncem června odlétáme. Začátek je tradičně Praha - Doha (الدوحة) - Islamabád (اسلام آباد). Pak už busem přes Chilas do Gilgitu a Minapinu. Odsud pod první kopec: Diran 7266 m. V půlce expedice pak přesun přes Skardu do Askole a dál pěšky po ledovci Baltoro do BC pod Broad Peakem 8047 m. Návrat v srpnu.